Daniel Reynek / 9.6.1928-23.9.2014
Fotografuje od dětství baby boxem firmy Zeiss na malý formát černobílého kinofilmu pastorální motivy kolem rodného domu. V r. 1963 mu otec zakupuje Praktisix, zrcadlovku se čtvercovým negativem. Od té doby nashromáždil z barevných diapozitivů rezervoár básnických vizí. Zachycuje záblesky magických obrazů odražené v okenních tabulích, tvary rozpuštěné světlem a zrcadlením. Čtverec je svým způsobem dokonalý tvar. Lze ho různě převracet a dva čtverce lze vrstvit a propojit. Barevný diapozitiv s geometrickou mřížkou nebo ornamentem krajky či jinovatky Daniel Reynek přikládá k dalšímu diapozitivu s krajinou, květinou, vázou. Tak jako se v hudební skladbě melodický part opírá o basso continuo, je třeba i zde hledat a nalézt harmonické souznění. Vznikne-li na jednom obraze inertní plocha bez kresby a valérů, dá se obohatit strukturou z obrazu druhého, ať už jsou to fotografie balvanu, oblačného nebe, kůry stromu či dokonce turistické značky, které poskytnou téměř malířskou matérii. I ireální pávi z čínského talířku se pohádkově propojují scenérií z Petrkova, její faunou a florou. Superpozicí dvou barevných záznamů skutečnosti vzniká nový imaginární a imaginativní svět. V jeho barevných fotomontážích je stále přítomná a zdůrazněná záře ústředního předmětu, který je tajuplný a pulsuje v konečné skladbě jako citový střed. Motivy se znovu vracejí v nových a nových variacích, rozvíjejí dál otevřenou skladbu jemných představ a básnických obrazů.
Anna Fárová, 1991