August 27, 2015

IN-ROOMS


Brittany Markert received her B.S in Mathematics from Santa Clara University in 2010. In 2012 she enrolled in a printing workshop at International Center of Photography and has since been self-taught in traditional darkroom printing.
In-Rooms, her current photography project, began in the winter of 2011. Since 2014 it has taken form as an ongoing narrative documenting a surreal adaptation of her most vibrant thoughts, memories, and dreams.
Brittany resides in Brooklyn, NY.




















August 22, 2015

LAST PHOTO SESSION


20. augusta 1969 Beatles dokončili nahrávacie frekvencie pre album Abbey Road.
Stalo sa tak doslova, prestrihnutím pásu v závere skladby I Want You (She´s So Heavy).
Bolo to poslednýkrát, čo všetci štyria boli spoločne v štúdiu.
O dva dni neskôr Beatles pózovali pre fotografov Ethana Russella a Monte Fresca.
Session, na pozemku Lennonovho sídla Tittenhurst Park, sa zúčastnila aj Yoko Ono a gravidná Linda.
Fotografie zobrazujú unaveno vyzerajúcich mužov.
Heroínom zničeného Johna v klobúku, 
akotak sviežeho Paula a nezúčastnených Georga a Ringa.
Bolo to ich posledné spoločné fotografovanie a ich vôbec posledná spoločná akcia.









August 15, 2015

SHEA STADIUM 1965

 


15. srpna 1965 odehrála skupina The Beatles svůj vůbec největší koncert. Stalo se tak na dnes již neexistujícím stadionu Shea Stadium v New Yorku. Ten tehdy navštívilo okolo 55 tisíc lidí. Dostat se na něj však nebylo snadné a už vůbec ne jako fotograf.
Marcu Weinsteinovi se přesto povedl husarský kousek. Po zkontrolování lístků u brány nejel s davem výtahy nahoru, ale naopak sešel po schodech dolů. Tam chtěl najít členy své oblíbené kapely. Místo toho však narazil na jedny zamčené dveře za druhými. Nakonec však přeci jen jedny odemčené našel.


Otevřel jsem. Šatna byla plná policistů. Vytáhl jsem svou zfalšovanou novinářskou propustku. Došel jsem k prvnímu policistovi, kterého jsem viděl a s falešným britským přízvukem jsem mu sdělil, že cestuji spolu s členy kapely, ale ti se mi ztratili.
Mohl byste mi pomoct dostat se k nim zpět?
Podíval se na mě.
Z cesty pánové, on patří ke kapele. Doprovodím ho ven k pódiu.
Pojďte za mnou.
Tak jsem šel za ním.
Byl jsem v šoku - celé mi to sežrali i s navijákem.


Aby nebyl odhalen, Marc celou dobu dělal, jakoby k ostatním skutečně patřil. Díky tomu nejenže měl nejlepší výhled ze všech diváků, ale také mohl pořídit tolik snímků, kolik chtěl. Kromě něj byl navíc na koncertě přítomen pouze jeden jiný fotograf a tomu došel v průběhu vystoupení film.
Není tak divu, že mají pořízené snímky ohromnou cenu. V aukci jistý sběratel za všech 61 černobílých fotografií utratil 30 680 liber.
Marcovi Weinsteinovi se však jeho sen nesplnil. Osobně potkat členy britské skupiny, jak měl původně v plánu, se mu nepodařilo.












© MARC WEINSTEIN

August 08, 2015

ABBEY ROAD PHOTOS



AUGUST 8, 1969 / 11:35 a.m.
Co se musí stát, aby obyčejný přechod pro chodce proslavil ospalou ulici v severním Londýně? Stačí, aby se na něj postavit čtyři členové Beatles a nechali se na něm vyfotit pro obal své úplně poslední desky, kterou společně natočili. O zbytek se už postará historie.
Beatles původně chtěli desku natáčenou v létě roku 1969 nazvat Everest - po oblíbených cigaretách svého dvorního zvukaře Geoffa Emericka. Součástí nápadu byl i tematický obal, ale do Himalájí se nikomu moc nechtělo.
Raději zvolili podstatně snazší cestu a desku nazvali Abbey Road podle ulice, na které stálo jejich studio. Onoho 8. srpna 1969 byli v plném proudu dokončovací práce a Beatles si na rychlé focení odskočili od natáčení skladby I Want You (She's So Heavy).
Přivolaný policista jim ochotně na pár minut zastavil dopravu, fotograf Iain Macmillan vylezl na štafle a Beatles 6x zvěčnil podle McCartneyho narychlo načmárané skicy.

  Iain o tomto fotografování řekl: Tu zakázku jsem získal díky Johnovi, ale byl to Paulův nápad a já na to všechno dostal deset minut kolem oběda.
Když album na konci září 1969 vyšlo, k překvapení všech ho zdobila na první straně obalu vinylu pouze fotografie
. Slavná a nejvíce parodovaná. Žádné jméno kapely ani název desky na ní nefiguroval. Vlastně proč taky? Beatles znal každý.
O Beatles se na konci 60. let tradovala spousta fám, ostatně kapela byla rozhádaná a těsně před rozpadem. A tak paranoidní fanoušci hledali v strohém obalu víc, než tam Beatles sami vložili.
Jednou z nejfantastičtější a bohužel také nejrozšířenějších konspiračních teorií spojených s obalem Abbey Road byla ta, podle níž je na fotografii zakódovaný vzkaz, že Paul McCartney je mrtev.
Stačilo málo. Paul jde jako jediný z Beatles přes přechod bosý (boty si sundal během focení) a na SPZ auta v záběru je číslo 28, což byl jeho věk. Jeho krok v okamžiku zmáčknutí spouště navíc zaostává za ostatními.
Sám Paul se podobným spekulacím směje, ale občas pro jistotu prohodí: Nejsem mrtev.
Dráždivá lakoničnost obalu Abbey Road, jeho prostota i symboličnost, každopádně stále vzrušuje.

Důvod, proč se má fotografie stala tak populární, je jednoduchá stylizovanost. Rovněž Abbey Road je místo, se kterým se mohou lidé ztotožnit, protože se zde mohou i sami projít - řekl kdysi Iain Macmillan.
Fotografie patří k nejcitovanějším na světě.