TARAS KUŠČYNSKYJ

Taras Kuščynskyj / 25.5.1932-27.12.1983

fotografovat znamená pro mne žít

chci vytvářet krásu

chci zobrazovat život

jeho nositelkou je žena

ona je prostředníkem mého sebepřiznání, její ruce, vlasy, tvář

hledám a čekám na vzácné okamžiky, kdy v očích ženy je věčnost

světlo je mým stavebním materiálem

zhmotňuji ho a vytvářím prostor klidu

Kuščynského dielo je niektorými teoretikmi odmietané, pretože podľa nich nepatrí do oblasti, ktorej sa hovorí umelecká.

Sám Taras pritom často hovorieval, že je púhym amatérom a nadšencom.

Až na výnimky (móda a reklama), tiež netvoril v ateliéri.

Jeho ateliérom bola predovšetkým príroda.

Práve tam vznikli nádherné obrazy ženskej krásy, z ktorých pôsobivo vyžaruje túžba po láske, romantike a nezávislosti.
Prepojením nehy a erotiky dokázal majstrovsky zobraziť psychologický portrét ženy.

Jeho akty pôsobily v rokoch komunistickej totality ako zjavenie.

Bol symbolem ľudskej slobody.

Taras Kuščynskyj už nežije.

Sundejte mi brýle, nechci už vidět tento svět.

Tieto slová vyriekol, keď pochopil, že prehral svoj zápas o život.

Videl ho krásne!

© TARAS KUŠČYNSKYJ